Nedávno jsme psali článek o umělých sladidlech zde - Umělá sladidla a jejich dopad na zdraví
A tak vám přinášíme další článek, ale tentokráte o těch přírodních, které určitě každý z vás zná mnohem lépe než-li ty předchozí.
Ale jsou přírodní opravdu lepší? Nebo nakonec vyhrají umělá sladidla.
To si po přečtení článku můžete rozhodnout sami.
1. Úvod - co to jsou vlastně přírodní sladidla
Různá sladidla můžeme běžně najít v našich jídelníčcích. Jejich cílem je „zchutnění“ pokrmu tím, že má nasládlejší chuť, ale také může přidání sladidla prodloužit trvanlivost produktu. Řekne-li se sladidlo, většina z nás si vybaví bílý cukr. Ano, sice je to jedno z nejběžnějších a nejznámějších sladidel, ale existuje i více variant, jakými můžeme náš pokrm osladit. Sladila můžou být buď přírodní, což jsou ta sladidla, která prošla minimální úpravou a ve většině případů jsou z rostlinných zdrojů. Na druhé straně stojí sladidla umělá, která jsou, logicky, vytvořeny uměle, například tedy v laboratořích. V tomto článku se budu věnovat sladidlům přírodním, uvedu tedy co nejvíce možných zdrojů přírodních sladidel, jejich porovnání, výhody a nevýhody a na závěr vyberu 3 sladidla, které jsou dle mého názoru ty „nejvhodnější“.
2. Rozdělení přírodních sladidel
Jak už jsem výše zmínila, přírodní sladidla pocházejí z přírodních zdrojů. Jsou obsaženy ve všech rostlinách, z kterých se vyrábějí potraviny, včetně ovoce, zeleniny, jiných dalších plodů, ale jsou také v mléce a medu. Mnoho druhů cukrů můžeme najít i v potravinách, které běžně konzumujeme dennodenně.
Může se jednat o glukózu, fruktózu, laktózu atd.
Sacharidy a cukry jsou zdrojem energie, tu potřebujeme ke správnému fungování našich orgánů a svalů. Plní ale také funkci zásobní, jsou také základní stavební jednotkou mnoha buněk a složkou mnoha biologicky aktivních látek.
Společně s tuky a bílkovinami jsou jedny ze tří základních makronutrientů v naší stravě.
Stavební jednotkou všech sacharidů jsou cukry. Jsou energeticky méně náročné, na 1g sacharidu vychází 4kcal/17kj.
Můžeme je klasifikovat dle množství cukerných jednotek obsažených v jedné molekule na:
1) Monosacharidy, to jsou nejjednodušší cukry a jsou složené z jedné cukerné jednotky. Mezi monosacharidy řadíme glukózu, fruktózu a galaktózu.
2) Disacharidy, ty obsahují dvě cukerné jednotky. Mezi ně patří sacharóza, laktóza a maltóza
3) Oligosacharidy & polysacharidy, ty mají více než dvě cukerné jednotky
4) Složené sacharidy, ty obsahují i jiné sloučeniny než sacharidy, může se jednat např. o peptidy, lipidy, bílkoviny
Pod pojmem cukry rozumíme monosacharidy a disacharidy, a o těch se budeme v této seminární práci bavit. Abych trošku zachovala přehlednost, rozdělím je pro začátek do tří skupin – sypké cukry, sirupy a další přírodní sladidla.
Z každé této skupiny pak uvedu minimálně 2 zástupce.
2.1. Sypké cukry
2.1.1. Bílý cukr Bílý cukr je u nás nejpoužívanějším sladidlem.
Chemicky se označuje jako sacharóza. Skládá se ze stejného podílu glukózy a fruktózy. Bílý cukr se vyrábí z cukrové řepy nebo z cukrové třtiny.
Řadí se mezi potraviny rafinované, prochází při své výrobě procesem bělení. Jde o chemický proces, při němž je cukr zbavován veškerých minerálních látek a vitamínů, ale také melasy, která cukr obohacuje o minerály. Jeho nadměrná konzumace může způsobit a přispívat k mnoha onemocněním, jako je např. obezita, oslabení imunitního systému, onemocnění srdce a cév, snižuje učební kapacitu mozku, zvyšování hladiny cholesterolu a mnoho dalších. Cukr dále okrádá zuby o vápník, což způsobuje větší kazivost zubů. Co se týče jeho výživových hodnot, jedná se prakticky o prázdné kalorie.
Na 100g obsahuje 100g sacharidů. Jeho glykemický index je okolo 60. Bílý cukr se běžně používá ke slazení pokrmů a nápojů, které jsou jak průmyslově vyráběny, tak i při domácím použití.
Je dobře rozpustní ve vodě a ostatních tekutinách. Lze z něj také vyrobit karamel.
2.1.2. Třtinový cukr Třtinový cukr představuje „zdravější“ variantu cukru bílého.
Liší se tím, že nebyl ochuzen o melasu.
Obsahuje ji tedy od samého počátku jeho zpracování. Často bývá dražší, jelikož je dovážen ze zemí, kde se daří cukrové třtině. Rozeznat ho můžeme podle zlatavé barvy, může být ale i hnědší, záleží v tomto případě na obsahu melasy. Třtinový cukr má i velice příjemnou vůni. Třtinový cukr obsahuje vitamíny skupiny B, vápník, hořčík, draslík a železo. Již z tohoto lze vyvodit to, že našemu tělu může prospívat více, než cukr bílý. V poslední době se ale vyskytují informace, v nichž se uvádí, že třtinový cukr obsahuje těchto vitamínů a minerálů zanedbatelné množství. Tudíž je možné, že se jeho zdraví prospěšné účinky přeceňují. I po tomto cukru se tedy tloustne. Na 100g obsahuje 98g sacharidů. Jeho glykemický index je 43. Třtinový cukr můžeme použít ke slazení pečiva, domácích sušenek, je oblíbenou součástí alkoholických i nealkoholických nápojů. Využití může najít i v orientální kuchyni, neměl by chybět v indických, thajských a latinskoamerických pokrmech. Dále se můžeme setkat např. s cukrem hroznovým, ovocným, palmovým.
2.2. Sirupy
2.2.1. Javorový sirup
Javorový sirup není ještě tak rozšířený v České Republice, ale pomalu nabývá na své popularitě. To se děje díky jeho pozitivním účinkům na naše zdraví. V běžném obchodě za něj ale zaplatíme mnohokrát více, než za běžný bílý cukr. Může tedy sloužit jako vcelku obstojná náhrada za obyčejný cukr, jelikož obsahuje živiny, které jsou daleko lepší, než-li u cukru klasického. Nedodává našemu tělu tedy jen energii, ale zásobuje ho také zinkem, manganem, vápníkem.
Mezi další zdraví prospěšné látky, které obsahuje, patří Riboflavin, hořčík nebo draslík. Navíc je i plný antioxidantů, u javorového sirupu může platit, že čím tmavší je, tím více antioxidantů obsahuje. A hlavní věc je, že se jedná o přírodní produkt. Což je další výhodou oproti rafinovanému cukru.
Při konzumaci javorového sirupu tedy do naše těla nedostáváme další látky, které byly využity při výrobě, navíc. Na 100g obsahuje sirup 67g sacharidů. Jeho glykemický index je 57. Jeho využití je různorodé, můžeme ho použít jako sladidlo do jogurtu/ovesné kaše, jako salátový dresink, k pečení, nebo klasicky na přelití lívanců. Oproti klasickému cukru má větší sladivost, proto jej není třeba používat tak velké množství.
2.2.2. Čekankový sirup
Čekankový sirup je poměrně novým produktem na našem trhu.
Vyrábí se z kořene čekanky, který je zásobárnou inulinu, vitamínů a minerálů. Konzumace tohoto sirupu má mnoho pozitiv.
Zlepšuje imunitu, mohou si ho dopřát i diabetici, je vhodný při hubnutí, pomáhá k dobrému trávení a neničí zuby. Čekankový kořen obsahuje spoustu antioxidantů, beta-karoteny a probiotika. Na první pohled se zdá býti ukázkovým prostředkem ke slazení, ale je třeba se koukat na jeho složení.
Několik značek do něj přidává umělé sladidlo, sukralózu. Samotný čekankový sirup je rozhodně lepší verzí.
Nebo jen s minimálním % umělého sladidla. Na 100g obsahuje 4,7g sacharidů. Ale také na těchto 100g obsahuje 71,3g vlákniny. Proto je třeba dodržovat DDD, která je 10-20g denně. Při nadměrném užití se mohou vyskytnout nadýmavé účinky. Jeho glykemický index je menší než 5. Čekankový sirup můžeme použít do různých nápojů, k oslazení kaše/jogurtu, místo mouky do moučníků a dezertů, na palačinky a lívance. Může sloužit i jako částečná náhrada tuku, např. při pečení. Samozřejmě existuje mnoho dalších sirupů, např. agávový sirup, datlový sirup, kukuřičný sirup atd.
2.3. Další přírodní sladidla
2.3.1. Med
Med byl dlouhou dobu považován za jedno z nejzdravějších sladidel.
V tomto případě záleží ale na jeho kvalitě. Samozřejmě je tedy lepší vybrat si med přímo od včelaře, než koupit med, který byl dobarven karamelem.
Jedná se o vydatný zdroj energie a živin, které jsou snadno stravitelné. Mezi jeho pozitivní účinky patří to, že má silné antibakteriální účinky, pomáhá při hojení ran, zánětech horních cest dýchacích, zklidňuje mysl. Je to silný antioxidant. Hlavní složkou medu je fruktóza a glukóza, obsahuje ale i bílkoviny a AMK. Med obsahuje také hodně vitamínů a minerálů – B1-B6, C, D, H, E, K a P.
Med bývá často silným alergenem, je třeba na to dávat z počátku pozor! Také je třeba si dávat pozor na to, že není vhodný na vaření, jelikož při vysoké teplotě dochází k jeho znehodnocení
Na 100g obsahuje 82g sacharidů. Průměrně má med glykemický index okolo 55.
Med je používán jako sladidlo do teplých nápojů, při výrobě perníku a cukroví. Používá se také při tvorbě alkoholu, ať už medoviny nebo pálenky. Jeho využití je i v kosmetice.
2.3.2. Datle
Datle můžou být také dobrou alternativou bílého cukru. Pojídání čerstvých i sušených datlí je delší než 6 tisíc let.
Vynikají svým chuťovým profilem, nevýhodou je jejich vyšší cena.
Obsahují velké množství zdraví prospěšných látek, jako je vitamín A, vitamín B6, vitamín K, kyselina pantothenová, draslík, hořčík, měď, mangan, vápník, železo, fosfor, AMK.
S tím se pojí i velká řada jejich benefitů,
dodávají kvalitní zdroj energie, působí protizánětlivě, napomáhají při léčení anémie, účinně zlepšují kvalitu spánku, pomáhají léčit problémy se zácpou a mnoho dalších.
Datle jsou dostupné ve více formách, krom sušených datlí můžeme sehnat i datlový sirup, datlovou pastu nebo datlový cukr.
Na 100g obsahují 75g sacharidů. Sušené datle mají glykemický index 103. Můžou se používat při „pečení“ raw dezertů, jen tak na doplnění energie, ale i do slaných pokrmů.
2.3.3. Stévie
Stévie je rostlina z jejichž listů je možné získat náhradní přírodní sladidlo. Její listy obsahují dvě sladké sloučeniny, steviosid, vyznačující se svou vysokou sladivostí a rebaudiosid, který má lehce nahořklou chuť. Na trhu je k dostání mnoho forem tohoto sladidla. Nejvhodnější formou je živá rostlina, tato varianta je nejlepší a nejzdravější, jelikož právě v této formě využijeme její všechny zdravotní benefity. Další možnou formou jsou sušené listy, tato forma stále zanechává jak sladivost, tak zdraví prospěšné látky. Další varianty jsou již průmyslově zpracované, jedná se o tekutý extrakt a pilulky/prášky. Obsahuje poměrně velké množství minerálů a vitamínů, jako je např. chlorofyl, chrom, vápník, fosfor, železo, selen, vitamín C, vit. A, vit. E, vit. B1-B3.
Krom toho má i několik pozitivních benefitů na naše tělo, posiluje imunitu, napomáhá při redukci obezity a nadváhy, působí antibakteriálně a je vhodná i pro diabetiky, trpící cukrovkou 2. typu, ale také pro osoby trpící fenylketonurií.
Dále např. pomáhá při odvykání kouření, protože snižuje chuť na nikotin.
Na druhou stranu ale nesmí být obsažena ve výživě pro děti, má nahořklý ocásek, může způsobit zažívací a střevní potíže.
Toto sladidlo je nízkokalorické a ve své přírodní formě má 20-30x větší sladivost, než běžný cukr. Její glykemický index je 0.
3. Závěr - jak je to tedy s přírodními sladidly
Z mého pohledu jsou tři nejvhodnější přírodní sladidla z výše zmíněných javorový sirup, jelikož se jedná o přírodní produkt, který obsahuje velké množství prospěšných látek. Dále čekankový sirup, který mě oslovil obsahem vlákniny, prospěšných látek, ale také díky tomu, že má poměrně menší množství kalorií a v poslední řadě datle. Datle jsou tedy opět přírodní, ale lze s nimi vymyslet mnoho zajímavých obměn. Na závěr bych chtěla zmínit, že s žádnou alternativou cukru by se to nemělo přehánět.
Pořád se jedná o sladidlo, které by se mělo užívat s rozumem a to platí jak pro přírodní, tak umělá sladidla. Obě varianty mají své kladky i zápory a kdežto přírodní sladidla nám nabídnou i nutričně zajímavé látky, tak zase po těch umělých nepřibereme.
Dopady na zdraví jsou tak prakticky vyrovnané, jen pokud někdo dokáže konzumovat přírodní sladidla v rozumné míře, tak budou rozhodně lepší volbou než-li ta umělá.
Comments