Článek o alkoholu jsme tu už měli v roce 2019, ale to prakticky web ani nefungoval a tak jsme si řekli proč bychom nemohli přinést update verzi a jiný pohled na tento problém. Tentokrát zapátral Ondřej a vzal to trochu více vědecky.
S konzumací alkoholu se přímo či nepřímo setkal každý z nás. Alkohol je konzumován téměř po celém světě.
Výjimku tvoří pravděpodobně jen oblasti, kde je jeho konzumace omezena náboženstvím.
Z chemického hlediska hovoříme o etanolu, který je druhým nejnižším alkoholem. Za zmínku rovněž stojí fakt, že 1 g etanolu obsahuje přibližně 7 kcal, pro srovnání 1 g sacharidu či 1 g bílkoviny obsahuje přibližně 4 kcal a 1 g tuku přibližně 9 kcal. Z tohoto důvodu nám může alkohol hezky zamávat s kalorickým příjmem a může být tak jedním z důvodu proč v dietně nehubneme, pokud s ním v kalorickém příjmu nepočítáme. V tomto článku, bych chtěl především nastínit jeho vliv na oblasti, které ovlivňující život sportovce, nikoliv jeho vliv na běžnou populaci při chronickém užívání. Úvodem stojí ovšem za zmínku studie o vlivu alkoholu na zdraví, publikovaná v prestižním medicínském časopise Lancet. Z této studie vyplývá následující: Alkohol je globálním problémem a jeho zdravotní benefity při nízkých dávkách jsou vyváženy jeho negativními důsledky na zdraví, včetně rakoviny. Množství alkoholu, které minimalizuje zdravotní rizika je 0 g etanolu za týden. Dle těchto studii byl roce 2016 alkohol sedmým hlavním rizikovým faktorem pro úmrtí a ztracenými léty života v důsledku nemoci (DALY neboli Disability Adjusted Life Year).[1]
Prvním všeobecně známým faktorem, který by mohl být pro sportovce zajímavý, je ovlivnění hydratace v důsledku konzumace alkoholu. První vědecké informace o jeho diuretických účincích sahají do roku 1948, kdy bylo zjištěno, že na každý zkonzumovaný 1 g alkoholu připadá 10ml vyloučené moči. Alkohol rovněž způsobuje periferní vazodilatace (rozšíření cév), což může představovat hned několik komplikací. V první řadě se zvyšuje ztráta tekutin jejich odpařováním, což prohlubuje již přítomnou dehydrataci a dochází k narušení termoregulačního mechanismu, což následně vede ke snížení teploty těla. Z výše zmíněných příčin, tak alkohol snižuje pracovní toleranci v prostředí s vysokou ale i s nízkou teplotou.[2] U studie prováděné na běžcích bylo pracováno s domněnkou, že díky kožní vazodilataci je krev při běhu více vystavena studenému vzduchu, což vede k vyšší viskozitě krve a tudíž má za následek negativní ovlivnění funkce svalů a tím snížení výkonu.[3] Vliv alkoholu na nervovou soustavu je z obecného pohledu známý asi každému, kdo alkohol někdy požil. Alkohol má obecně antidepresivní účinky, v důsledku snížení excitace CNS a mozkové aktivity. Dále dochází ke snížení reakčního času, schopnosti rozpoznávání a přesnosti jemné motoriky. Vlivem alkoholu na nervovou soustavu dochází k narušení délky a kvality spánku, přičemž dochází především k narušení hloubky spánku a zkrácení REM fáze.[2] Alkohol rovněž snižuje množství růstového hormonu v krevní plazmě. Po vysazení alkoholu se hodnoty růstového hormonu vrací na původní hladiny.[4] Pro lepší pochopení souvislostí je vhodné uvést, že k největší produkci růstového hormonu dochází právě v noci. Vliv alkoholu na roteosyntézu a další hormony je následující: Je prokázáno, že požití alkoholu snižuje syntézu svalových bílkovin, v závislosti na čase a dávce po ukončení cvičení. Dochází k tomu zejména z důvodu potlačení fosforylace a aktivace drah mTOR.[5]. „Mammalian target of rapamycin“ neboli mTOR hraje rozhodující roli v regulaci buněčného růstu, monitorování buněčných živin, kyslíku a energie.[6] Proteosyntéza po tréninku byla snížena i v případě že byl alkohol podáván po tréninku v kombinaci s proteinovým přípravkem.[7] Dále konzumací alkoholu prokazatelně dochází ke zvýšení hladiny kortizolu a snížení hladiny testosteronu. Pro ostatní faktory jako je například hladina krevní glukózy, laktátu, kreatin kinázy, estradiolu a dále, se alkohol konzumovaný po tréninky nejeví jako modulační faktor.[5] Přestože tedy alkohol některé aspekty neovlivňuje vůbec nebo minimálně, jeho vliv na testosteron a kortizol bude zejména pro silové sportovce poměrně důležitý. Vliv alkoholu na sub-maximální vytrvalostní výkon nebyl dřívějšími studiemi prokázán. V případě běhu na páse na vzdálenost 5mil, zde nebyl prokázán rozdíl mezi osobami, které alkohol požili a těmi, které nikoliv. Pozdější studie ovšem prokázaly opačný efekt. Je tedy zřejmé, že existuje prahová hodnota, při které dochází k narušení aerobního výkonu. Cofan a kolegové určili tuto hranici jako 20mmil/L.[2] Tato hranice odpovídá hodnotě těsně pod 1 promile. Při studii na sprinterech a běžcích na střední vzdálenost, byl celkem deseti subjektům podán alkohol těsně před výkonem, kde měřítkem výkonu byl čas. Výstupem výzkumu byly poměrně nekonzistentní výsledky. Sprint na 100m nebyl alkoholem prakticky ovlivněn ale výkon na 200m a 400m vykazoval již různorodá zhoršení výkonu v závislosti na dávce. Nejmarkantnější rozdíly byly vidět u běhu na střední vzdálenost a to na 800 a 1500m, kde bylo pracováno s výše zmíněnou teorií, že kvůli zvýšené kožní vazodilataci, dochází při běhu na delší vzdálenost k větší ztrátě tepla, zvýšení viskozity krve a neoptimální funkci svalů.[3] Bohužel, tato studie již nezkoumala jaký vliv na výkon má tzv. „kocovina“ v následující den. Obecně lze předpokládat, že je rizikové provádět jakoukoliv náročnější sportovní činnost po vlivem alkoholu, především z důvodu zhoršené koordinace pohybů, čímž riskujeme zbytečná zranění. Dále by se dalo předpokládat, že například cyklovýlety do vinných sklepů nebudou z hlediska prevence zranění tím nejlepším nápadem. Pokud zde zkombinujeme nedostatečnou regeneraci a vliv na motorické schopnosti, zaděláváme si na zbytečné problémy. Závěrem lze tedy z výše zmíněného vyvodit, že vliv alkoholu na zdraví a sportovní výkon přináší více rizik než benefitů, přestože v určitých případech nemusí sportovní výkon ovlivnit. Na druhou stranu si nemyslím, že by bylo nutné dělat z alkoholu veřejného nepřítele číslo jedna. Rozhodující bude i dávka a frekvence s jakou ho konzumujeme. Rovněž zde vstupuje do hry sociální faktor, který v tom ohledu hraje po řadu lidí primární roli. Cílem článku je tedy především upozornit na možná rizika, která je dobré si uvědomit a s těmito informacemi dále naložit s patřičnou rozvahou a dle svých aktuálních cílů.
Zdroje
[1] Burton R, Sheron N. No level of alcohol consumption improves health. Lancet. 2018 Sep [2] Luke D. Vella and David Cameron-Smith - Alcohol, Athletic Performance and Recovery [3] L. McNaughton, PhD* and D. Preece, - Alcohol and Its Effects on Sprint And Middle Distance Running [4] Prinz PN, Roehrs TA, Vitaliano PP, Linnoila M, Weitzman ED. Effect of alcohol on sleep and nighttime plasma growth hormone and cortisol conce [5] Nemanja Laki´cevi´c - The E_ects of Alcohol Consumption on Recovery Following Resistance Exercise: A Systematic Review [6] Brad Schoenfeld, PhD - Science and Development of Muscle Hypertrophy [7] Evelyn B. Parr, Donny M. Camera, José L. Areta, Louise M. Burke, Stuart M. Phillips, John A. Hawley , Vernon G. Coffey- Alcohol Ingestion Impairs Maximal Post-Exercise Rates of Myofibrillar Protein Synthesis following a Single Bout of Concurrent Training
Comments